Moderátorka: Jakube, před asi 20 lety jsi napsal 15 filmových scénářů. Některé z nich byly amatérsky zfilmovány, ale většina zůstala v šuplíku. Proč jsi se rozhodl vrátit k těmto scénářům a přetvořit je na knihy?
Jakub: No, prostě jsem nechtěl, aby po mně zůstala jen hromada ztracených příležitostí. Měl jsem několik scénářů, a myslím si, že měly potenciál. Některé z nich byly amatérsky zfilmované, s kamarády jsme chtěli dobít Hollywood (smích), ale kniha je něco, co může přežít dlouho a má svou vlastní hodnotu. Tak jsem si řekl, proč nezkusit dát těmto příběhům nový život. Moderátorka: A co ti k tomu ještě pomohlo? Byl to čistě tvůj nápad, nebo ti někdo v tomto směru pomohl? Jakub: No, byl to můj nápad, ale musím uznat, že bez podpory mé ženy by to asi nešlo. Když jsem jí o tom řekl, řekla mi, že by bylo škoda nechat ty scénáře jen tak ležet na půdě. A protože zná moje nadšení a odhodlání, rozhodla se mi pomoci. Dělá mi korektury a přináší nové nápady, což mi hodně pomáhá. Moderátorka: Takže to vlastně není jen tvoje práce, že? Jaké to je, pracovat s někým, kdo do tvého světa vnáší nový pohled? Jakub: Hm, no... Je to trochu jako psát knihu a mít po boku někoho, kdo ti ukazuje, že tvé "geniální" nápady nejsou vždy tak dokonalé, jak se zdá. Bez jejích korektur a nápadů by to určitě nebylo tak dobré, jak to teď je. Moderátorka: Zní to, že vás oba to hodně baví. Ale přece jen, co tě vedlo k tomu, že jsi vzal už tak dlouho odložené scénáře a začal je přetvářet na knihy? Jakub: Myslím, že to bylo hlavně uvědomění si, že ty příběhy by měly mít šanci být vyprávěny. Když už něco napíšeš, ať už to je film nebo kniha, bylo by škoda, kdyby to zůstalo jen ve šuplíku. Chci, aby moje práce nějakým způsobem přežila a možná i ovlivnila život někoho jiného. Moderátorka: Co tě na celém tomto procesu baví nejvíc? Jakub: Baví mě, že mohu znovu tvořit. Myslel jsem si, že to všechno už je dávno za mnou, ale teď mám šanci dát těmto scénářům nový život. A to, že teď jsou ve formě knihy, která může přežít, je pro mě opravdu vzrušující. Moderátorka: Mám pocit, že si z tohohle projektu opravdu užíváš každý krok. Jak to vidíš do budoucna? Jakub: Doufám, že ty knihy najdou své čtenáře a že budou mít šanci oslovit lidi. Když se mi to podaří, budu šťastný. A pokud ne, aspoň už nebudou jen v šuplíku. Kdo ví, třeba někdy v budoucnu se podaří některý z těchto příběhů dostat i na profesionální plátno. Moderátorka: A píšeš něco nového, nebo se momentálně soustředíš jen na tyto přetvářené scénáře? Jakub: Právě teď mám rozepsanou velkou knihu úplně jiného žánru, ale zatím bych nerad prozrazoval více... Moderátorka: Díky za rozhovor, Jakube. Jakub: Díky |
O mně
Přidat komentář