Když občan roky naráží na zavřené dveře, strohé odpovědi a úřední alibismus, většinou nakonec uslyší jediné: „vše proběhlo v souladu se zákonem“. Jenže tentokrát to tak jednoduché není.

Veřejný ochránce práv připouští pochybnosti o postupu úřadů.

Veřejný ochránce práv ve své odpovědi připouští pochybnosti, zda Krajský úřad Plzeňského kraje, Městský úřad Nepomuk a dokonce i Ministerstvo vnitra postupovaly při vyřizování žádostí o informace vždy v souladu s principy dobré správy – tedy zákonně, vstřícně a přesvědčivě.

To už není výkřik nespokojeného občana. To je oficiální stanovisko instituce, která má podobné situace kontrolovat. A je to věta, která by měla na krajském úřadě vyvolat nepříjemné ticho.

Klíčová věta z vyjádření ombudsmana:

„Po seznámení s obsahem Vašich podnětů a posouzení z pohledu zásad dobré správy máme určité pochybnosti o tom, zda úřady, a to včetně Ministerstva vnitra, postupovaly při vyřizování Vašich žádostí o informace vždy v souladu s principy dobré správy, zejména v souladu s právem, vstřícně a přesvědčivě...“

Ombudsman neříká, že je vše v pořádku. Říká, že má pochybnosti.

A právě to je pro Plzeňský kraj problém.

Krajský úřad totiž není jen „další úřad v řadě“. Je to nadřízený orgán, který rozhodnutí nižších úřadů potvrzuje, vykládá zákon a dává jim finální razítko.

A právě jeho postup je nyní zpochybněn.

To už není drobnost. To je zásah do důvěry v rozhodování kraje.

Zvlášť výmluvná je část, kde ombudsman uvádí, že krajský úřad – a potažmo i ministerstvo – mohly některé žádosti nesprávně označit za dotazy na názor nebo za žádosti o vytvoření nové informace.

Občan se ptá na fakta. Úřad odpoví, že jde o názor.

To není právní přesnost. To je úřední mlha.

A právě tuto mlhu ombudsman pojmenoval.

Podobně vážně působí i zmínka o Městském úřadu Nepomuk. Ani tam nevidí věc bez problémů.

Chyba mohla vzniknout dole. Kraj ji ale potvrdil.

To už není jednotlivé selhání. To je systém.

Celá věc je o to závažnější, že ombudsman nehodnotí jen paragrafy, ale principy dobré správy – nestrannost, vstřícnost, srozumitelnost a respekt k občanovi.

Problém není jen v zákonech. Je v přístupu.

Úřad totiž nemusí selhat jedním rozhodnutím. Stačí, když dlouhodobě jedná způsobem, který je vyhýbavý, nepřesvědčivý a formálně účelový.

Přesně tak se ztrácí důvěra ve stát.

Ano, dopis není vítězstvím v právním smyslu. Ombudsman sám upozorňuje, že nemůže rozhodnutí rušit a doporučuje obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Ale potvrzuje, že existuje problém – a cesta, jak ho řešit.

Neříká, že je vše v pořádku.
Říká, že existuje reálná cesta, jak ta rozhodnutí zpochybnit.

Pro Plzeňský kraj je na celé věci nejhorší ještě něco jiného. Že nejde o jeden případ.

Z dopisu vyplývá obraz dlouhodobého problému.

A jakmile se z jednotlivého pochybení stane systém, je to problém.

Plzeňský kraj by si proto neměl klást otázku, jak tenhle dopis ustát mediálně. Měl by si položit mnohem nepříjemnější otázky:

Kolikrát už byl podobný postup použit?
Kolikrát byl občan odbýt výkladem, který měl spíš zakrýt než vysvětlit?
A kolikrát ještě bude muset dokazovat, že otázka na postup úřadu není „názor“, ale základní právo?

Tenhle dopis není konec. Je to začátek.

Není to rozsudek.
Ale rozhodně to není ani omluvenka pro úřady.

Je to oficiálně vyslovená pochybnost.

A ta bolí.

A pokud vás zajímá, jak vypadá střet občana s úředním aparátem naživo, můžete se přijít podívat.

Jednání bylo odročeno na tento termín:

📍 Krajský soud v Plzni, Veleslavínova 40
📅 5. května 2026
🕙 10:00 hodin
🏛 místnost č. 114, 1. patro

Možná tam uvidíte něco, co se běžně neukazuje.
Jeden malý člověk proti celému krajskému úřadu.

Spisové značky a identifikace případu:
Sp. zn.: 8160/2025/VOP/PŠT
Sp. zn.: 8161/2025/VOP/PŠT
Č. j.: KVOP-18061/2026

Datum vydání: 10. dubna 2026

Zdroj:
Vyrozumění veřejného ochránce práv ze dne 10. 4. 2026