Ministerstvo vnitra před patnácti dny ve svém rozhodnutí konstatovalo, že Plzeňský kraj jednal nezákonně. Že se nemohl vymlouvat na nepříslušnost. Že měl povinnost odpovědět. A že „odložení žádosti bylo nezákonné“. Psali jsme o tom ZDE.

Kraj měl velmi jednoduchý úkol:
přestat se vymlouvat a říct do 15 dnů, co se skutečně stalo.

Odpověď si ale nechal až na samotný konec lhůty. Využil všech patnáct zákonných dní. A podle všeho se mu do té odpovědi vůbec nechtělo.

V pátek nakonec přišla.

Jenže místo vysvětlení a uzavření kauzy přišlo přiznání – tentokrát pečlivě zabalené do úředního jazyka. Kraj oznámil, že požadované informace nemá. Neví, zda bylo přestupkové řízení v Nepomku zahájeno. Neví, pod jakou spisovou značkou. Neví, jaké úkony byly provedeny. Neví, zda vůbec existuje rozhodnutí.

(Teď by čtenář měl vykulit oči a otevřít ústav!)

Jinými slovy: kraj dnes tvrdí, že neví, zda byl splněn jeho vlastní příkaz.

Tím se situace zásadně mění.

Už nejde jen o předchozí nezákonné odložení žádosti, které muselo korigovat Ministerstvo vnitra. Teď je na stole něco vážnějšího: nečinnost Plzeňského kraje. A ta má velmi konkrétní důsledky.

Protože pokud kraj skutečně nemá žádné informace, existují jen dvě možnosti.
Buď

a) Městský úřad Nepomuk přestupkové řízení vůbec nezahájil.
b) Nebo jej zahájil, ale jeho průběh a výsledek zůstaly uzavřeny v úzkém okruhu lidí.

A právě tady se dostáváme k tomu, co dnes v Nepomuku rezonuje nejvíc.

Skutečný průběh věci – zda řízení vzniklo, zda existuje spis, zda byly provedeny úkony – dnes zná jen několik osob. Tajemnice Městského úřadu Nepomuk, několik pracovníků přestupkového oddělení a asi i osoba, kvůli níž se celý spor vede. Nikdo jiný.

Vzniká tak velké úřední tajemství.

Tajemství kolem kauzy, která se týká záboru veřejného prostranství a skládky, jež dodnes nebyla uklizena! Kauzy, která se týká konkrétní osoby – D. Kubíka – kvůli níž celé řízení vzniklo a která měla veřejný prostor uvést do původního stavu. To se dosud nestalo. Proč?

Velikost tohoto tajemství dokládá i množství korespondence. Existují desítky dopisů, vyjádření a rozhodnutí, v nichž se stále dokola opakuje totéž: že na informace „není nárok“, že je nelze sdělit, že to „nejde“. Různými slovy, stejným výsledkem. Velký tlak, na ututlání kauzy!

Tím se ale celý příběh neposouvá ke konci. Naopak. Otevírá se další fáze. Proti odpovědi kraje bylo podáno odvolání.  A čím déle trvá mlčení, tím víc sílí otázka, co je na celé věci tak citlivého, že skutečný stav nesmí zaznít nahlas?

Protože kdyby bylo přestupkové řízení skutečně zahájeno a standardně vedeno, existoval by záznam. Spisová značka. Úřední stopa. A nebyl by důvod z toho dělat tajemství? (Takové divadlo).

Podle síly odporu, který jakákoli odpověď vyvolává, je ale zřejmé, že další kapitola nebude malá.

A možná ani poslední...

Jak dlouho ještě bude Nepomuk tajit své tajemství?

📌 Informační okénko

Jaké konkrétní následky a sankce hrozí za nečinnost úřadů

Plzeňský kraj – nečinnost nadřízeného orgánu

Kraj jako instituce sice nedostává „pokutu“ jako fyzická osoba, ale rozhodnutí o nečinnosti je závažným reputačním a právním selháním, které se promítá do odpovědnosti vedení a do hodnocení činnosti úřadu.

Městský úřad Nepomuk – nečinnost při přestupkovém řízení

Zde jsou důsledky přímější a tvrdší.

Pokud městský úřad:
– nezahájil přestupkové řízení, přestože mu to kraj uložil,
– nebo řízení zahájil, ale jeho existenci a průběh tají,

může jít o porušení povinností úřední osoby.

Možné následky:
– kontrola a dohled nadřízeného orgánu
– zrušení postupu nebo rozhodnutí
– kárná odpovědnost konkrétních úředníků
– pracovněprávní postihy (napomenutí, snížení osobního ohodnocení, odvolání z funkce)

V krajním případě, pokud by se prokázalo úmyslné maření povinností, může být jednání posuzováno i v rovině trestní odpovědnosti úřední osoby (např. zneužití pravomoci nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti).

Čekáme na další kroky Ministersva vnitra...

A kdy bude uklizen odpad a zábor veřejného pozemku?

SZOK