„Korupce je zákeřný mor, který rozleptává celé společnosti. Podkopává demokracii a vládu práva, vede k porušování lidských práv, deformuje trhy, zhoršuje kvalitu života a umožňuje bujet organizovanému zločinu, terorismu a dalším hrozbám pro lidskou bezpečnost.“
— Kofi A. Annan, předmluva k Úmluvě OSN proti korupci, 2003
Většina sousedních států má jasno: jakmile politik dostane rozsudek za úmyslný trestný čin, ve funkci končí. U nás? Starosta může být pravomocně odsouzený za rozkradení obce a klidně dál vládnout – a lidem to přijde normální. Je čas to změnit.
Vlastní zkušenost
Když jsem se přistěhoval do obce Třebčice, brzy jsem zjistil, že celé tehdejší zastupitelstvo – všech sedm členů – čelí trestnímu řízení. A výsledek? Všichni byli pravomocně odsouzeni podmíněně za své působení v obci. Ale skutečný vyník byla současná starostka a její syn, který se pokusil přijít k velkým, obecním pozemkům za pár korun.
Odstoupil někdo? Ne. Všichni si v klidu dokončili celé volební období, přestože byli v podmínce.
Jedna z nich – hlavní postava tehdejší kauzy – si po skončení mandátu založila vlastní kandidátku, a nakonec se stala starostkou. Ano, opravdu skládala slib jako starostka v době, kdy byla pravomocně odsouzená za „rozkradení“ obce.
A co víc – za rok jí končí funkční období a už teď se její syn chlubí, že má připravenou vlastní kandidátku. Přitom je to ten samý člověk, který byl spolu s ní obžalován v té samé kauze – za pokus o machinace s obecními pozemky v hodnotě šest milionů korun.
A nikomu to nepřijde divné.
V České republice totiž zákon nezakazuje, aby pravomocně odsouzený člověk vykonával veřejnou funkci. Ani když byl odsouzen za škodu způsobenou obci. Ani když byl v podmínce. A dokonce ani když je znovu obžalován.
Přijde vám tohle normální?
Jak je to v ČR?
- Čistý trestní rejstřík se po kandidátech nepožaduje. Jedinou „tvrdou stopkou“ je fakt, že kandidát právě sedí ve vězení nebo je v detenci.
- Podmínka nevadí – právně není překážkou výkonu funkce, dokud soud podmínku nepřemění nebo nepřidá zákaz veřejné funkce.
- Jakmile někdo nastoupí na nepodmíněný trest (nastoupí do vězení), mandát zaniká ex lege a s ním i funkce starosty či místostarosty, protože ty jsou vázány na členství v zastupitelstvu.
- V kombinaci se slabým zákonem o střetu zájmů to v Česku znamená, že pravomocně odsouzený člověk může klidně celé funkční období řídit obec, pokud ho soud rovnou neposlal „natvrdo“ za mříže.
Jak to funguje v jiných zemích?
Slovensko
Za pravomocné odsúdenie za úmyselný trestný čin stráca starosta či poslanec mandát automaticky; s čistým výpisom z registra trestov je spojená už samotná možnosť kandidovať. Uvádí to právna analýza o „zániku mandátu verejného funkcionára z dôvodu odsúdenia“ a odkazuje na § 13 ods. 5 zákona o obecnom zriadení a § 4 volebných zákonov.
Rakousko
Federální „Amtsverlustgesetz“ platí napříč spolkovými zeměmi: jakmile je volený funkcionář pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody alespoň na šest měsíců, nebo k podmíněnému trestu na rok a víc, ztrácí úřad ze zákona.
Německo
Starostové jsou „Beamte auf Zeit“. Podle § 24 Beamtenstatusgesetzu přicházejí o Beamtenrechte (a tedy o funkci), pokud dostanou nepodmíněný trest ≥ 12 měsíců, nebo ≥ 6 měsíců za korupci, vlastizradu či podobné těžké delikty. U nižších trestů mohou zůstat, dokud je neodvolá zastupitelstvo nebo voliči v referendu (§ 66 GO NRW je typický příklad).
Polsko
Wójt, burmistrz či prezydent města přichází o mandát dnem, kdy soud vynese pravomocný rozsudek za úmyslný trestný čin stíhaný z úřední povinnosti (art. 492 §1 pkt 5 Kodeksu wyborczego). Totéž pravidlo znemožňuje znovu kandidovat.
Spojené království
Už od Local Government Act 1972 platí, že jakýkoli nepodmíněný či podmíněný trest vězení na tři měsíce a více (vykonaný v posledních pěti letech) diskvalifikuje kandidáta i úřadujícího councillor-a nebo starostu. Zákon o diskvalifikaci z roku 2022 přidal automatický zákaz i pro vybrané sexuální a antisociální delikty.
Itálie
„Legge Severino“ (Dekret 235/2012) zavádí šestiletý zákaz výkonu veřejné funkce pro každého, kdo dostane odsouzení na více než dva roky; za korupci a zneužití pravomoci je zákaz osmiletý. Suspense nastává dokonce už při nepravomocném rozsudku.
Francie
Soudy mohou – a po korupčních trestných činech běžně dělají – udělit trest „inéligibilité“, tedy zákaz kandidatury a výkonu funkce na pět až deset let. Po roce 2016 (zákon Sapin II) počet těchto zákazů výrazně vzrostl; jen v roce 2023 padlo přes 16 000 rozhodnutí. Aktuální příklad představuje hrozící pětiletý zákaz pro Marine Le Pen.
Co z toho plyne
Ve většině okolních států stačí jediný vážnější rozsudek a politik končí, často ještě před nabytím právní moci. Česká republika je tak v praxi jednou z nejshovívavějších zemí v regionu – a právě proto tu může starostka „v podmínce“ bez ostychu skládat slib a plánovat, že ji po ní vystřídá dvakrát trestaný syn.
Námitky proti téhle změně
- „Omezujete pasivní volební právo, to je proti Listině!“
Listina zaručuje právo být volen, ale – podobně jako u omezení volebního práva vězňů – může stát nastavit podmínky, pokud sledují legitimní cíl (ochranu integrity úřadu) a jsou přiměřené. - „Lidi mají dostat druhou šanci.“
Zákaz se týká jen pravomocně odsouzených za úmyslný trestný čin – žádná doživotní izolace od veřejného života, jen stopka pro placený mandát. - „Volby jsou nejlepší filtr, ať rozhodnou voliči.“
Empirické studie ukazují, že i tam, kde voliči trestané kandidáty obvykle vyřadí, se do zastupitelstev stále dostávají desítky odsouzených – samotné volby tedy nejsou neprůstřelné. - „Kde vezmeme kandidáty v malých obcích?“
Slovensko, Polsko nebo Rakousko uplatňují přísnější kritéria a nedostatek kandidátů tam nenastal. - „Bude to zneužitelné proti opozici – stačí křivé obvinění.“
Návrh pracuje až s pravomocným rozsudkem, nikoli s obžalobou. Případné zneužití by muselo projít soudy, ne jen politickým rozhodnutím. - „Pro drobný přestupek doživotní stopka?“
Hranice se váže na úmyslný trestný čin a/nebo nepodmíněný (či delší podmíněný) trest. Přestupky ani bagatelní delikty sem nespadají.
Proč je tohle řešení správné
- Srovnání se sousedy: Česko je výjimka. Většina okolních zemí odnímá mandát hned po pravomocném rozsudku, často i s doživotním zákazem kandidatury.
- Ochrana veřejných peněz a důvěry. Data z Norska a dalších zemí ukazují, že recidiva v politické korupci je reálné riziko; vyloučení pravomocně odsouzených to riziko snižuje.
- Soulad s Listinou i evropskou judikaturou. Přísnější podmínky pasivního volebního práva jsou přijatelné, pokud sledují legitimní cíl a jsou proporční – což tento návrh splňuje.
- Prevence je levnější než škody. Jeden špatný tendr může obec stát víc než veškeré náklady na volby; prevence korupce tak šetří veřejné peníze.
- Tlak na strany i kandidáty. Strany musejí lépe prověřovat své lidi a veřejnost dostává jasný signál, že veřejná funkce je služba, ne trafika.
Zdroje:
– Zákon o obcích (128/2000 Sb.), § 55 (zánik mandátu)
– Listina práv a svobod, čl. 21 odst. 4 (pasivní volební právo)
– Rekonstrukce státu: www.rekonstrukcestatu.cz
– Transparency International ČR: www.transparency.cz
– Slovensko: Zákon o obecném zřízení § 13 ods. 5
– Rakousko: Amtsverlustgesetz
– Polsko: Kodeks wyborczy art. 492
– UK: Local Government Act 1972
– iRozhlas: články o odsouzených starostech www.irozhlas.cz