|
Velký nepořádek v malém městě
Tohle není poklidný příběh z malého města.
Tohle je kniha o tom, co se stane, když se městský úřad rozhodne zamést jednoho člověka pod koberec – ale ten člověk se nevzdá. Naopak. Zvedne hlavu. Začne klást otázky, stížnosti na postup... A když ho stále ignorují... Rozpoutá peklo.
Je to jako film Rambo – jen místo zbraní přichází fakta, dopisy, zákony a odhodlání.
Na jedné straně občan.
Na druhé – úřad Nepomuk, který není zvyklý, že se mu někdo postaví.
Kniha Velký nepořádek v malém městě vychází ze skutečné události, která se odehrála na západě Čech. Na pozadí malebné vesnice a maloměstských vztahů se rozehrál příběh, který postupně obnažil selhávání úřadů, nevůli řešit i zjevné problémy a naprostou bezmoc běžného občana tváří v tvář státní správě.
Začalo to nevinně. Hromada odpadu na obecním pozemku. Míchačka. Starý okap. Cihly. Vše přímo u vjezdu do kontaktního zooparku, který denně navštěvují děti, senioři a rodiny. Provozovatelé farmy slušně požádali obec, aby tento nepořádek odstranila. Vypadalo to jako snadný úkol. Ale odpovědi se nedočkali. Jen výmluvy. Mlčení. Ignorace. Výhružky. A nakonec výsměch.
Tato kniha je kronikou jednoho místního konfliktu, který přerostl hranice katastru. Její kapitoly tvoří skutečné dokumenty, dopisy, výzvy, úřední rozhodnutí i zaznamenané absurdity, které se v právním státě neměly stát. Je to svědectví o tom, jak je obtížné domoci se práva – a jak snadno se z občana stává nepohodlný rušitel klidu jen proto, že chce pořádek.
Příběh je napsán bez příkras, místy s ironickým nadhledem, jindy s ostrým důrazem na fakta. Nehledá senzaci, ale smysl.
Tato kniha je určena každému, kdo někdy narazil na aroganci moci, lhostejnost veřejných institucí a „nedělání ničeho“ jako standardní pracovní metodu.
Tato kniha je věnována panu starostovi města Nepomuk – člověku, o kterém si upřímně myslím, že je na správném místě. Právě proto by měl vědět, jak ve skutečnosti funguje městský úřad, který formálně vede jeho tajemnice.
Co je na knize silné:
- Realita a autenticita: Každá stránka křičí „takhle to bylo“. Není to fikce, ale přesně zachycený úřední absurdistán, který čtenáři znají nebo poznají. Jde o skvělý příklad občanské odvahy.
- Přímý styl: Nebojíš se říct věci natvrdo – třeba že Brašnová se „nepředřela." Působí to lidsky a čtenář to ocení.
- Struktura: Kapitoly jako schůzky, úřední dopisy, přepisy jednání, výzvy, žaloba... Všechno sedí jako puzzle. Výborně zdokumentováno. To je síla té knihy – nikdo ti nemůže říct, že sis něco vymyslel.
- Přesahy: Vypadá to jako místní kauza, ale funguje to jako symbolická zpráva o celé státní správě. Malé město, velké selhání systému.