Jak dlouhá má být odpověď úředníka, když vám má vysvětlit, proč vaše oznámení o přestupku někdo „odložil“? Tři odstavce? Dvě věty? Nebo stačí… jedna věta?

Dle Ing. Bohumily Raškové z Městského úřadu Nepomuk – stačí jedna věta. A ne ledajaká.

Její doslovná reakce zněla takto:
„Věc se odkládá z důvodů uvedených v § 76 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb.“

To je všechno.
Žádné „vážíme si vašeho podnětu“.
Žádné „po prověření jsme dospěli k závěru“.
Žádné „důvodem je…“

Jen chladná, odtažitá úřední věta bez jediné informace navíc. Člověk se z ní nic nedozví – a má se spokojit s tím, že byl „obsloužen“. Občas se totiž zdá, že pro úřad ani nejste občan, který má právo na odpověď. Občas jste pro ně jen hmyz, co obtěžuje svou přítomností.

Napsali jsme tedy stížnost tajemnici města – paní Ing. Ivaně Šiftové. Slušnou, věcnou. Požádali jsme o přehodnocení stylu komunikace a vyslovili přesvědčení, že takto úředník vůči občanovi vystupovat nemá. Že to není slušné, přiměřené ani důstojné.

Odpověď?

Tajemnice aroganci nevidí. Naopak, v dopise uvedla, že úředníci podle ní „plně osvědčili vstřícnost a zdvořilost“. Jednu větu bez vysvětlení tedy označila za vstřícnost. A tím to bylo z její strany vyřízeno. Možná opravdu věří, že občan je jen otravná moucha, které stačí mávnout před nosem kusem paragrafu.

Ale právě proto jsme se rozhodli ozvat znovu.

Nechceme žádné tresty. Nechceme výměny, žaloby, výhružky.
Chceme pouhou omluvu.
Lidskou, slušnou, psanou jednou větou, když už tak záleží na úsporném stylu.

Chceme, aby úředník, který se nechoval podle zákona a etického kodexu, napsal prosté:
„Mrzí mě, že moje odpověď působila nedostatečně. Do budoucna se pokusím být srozumitelnější.“

Nic víc.
Zaslouží si občan takovou omluvu, když ho úředník odbyde jako bezvýznamný hmyz?

Etický kodex úředníka ve veřejné správě je dokument, který stanoví základní zásady chování úředníků při výkonu veřejné služby. Úředník je podle tohoto kodexu povinen jednat čestně, nestranně, slušně, odpovědně a profesionálně. Kodex zdůrazňuje respekt k občanům, spravedlivé rozhodování, loajalitu k právnímu řádu, odmítání korupce a ochranu veřejného zájmu.

Úředník má při své činnosti:

• jednat s respektem a úctou k osobám, s nimiž jedná,
• předcházet konfliktu zájmů,
• rozhodovat nestranně, na základě zákona a objektivních skutečností,
• informovat srozumitelně a pravdivě,
• být otevřený kontrole a připravený nést odpovědnost za svá rozhodnutí.

Odpověď jednou větou s pouhým odkazem na paragraf je proti duchu Etického kodexu – i když formálně zákonu vyhoví, je v rozporu s povinností jednat slušně, srozumitelně, vstřícně a informativně.

Možná by nebylo od věci, kdyby si obě dámy udělaly hezký výlet na nějaké to úřednické školení. Třeba by tam znovu objevily kouzlo slušného chování, zásady srozumitelné komunikace a vůbec celé to tajemné umění, jak odpovídat občanům jinak než strohým odkazem na paragraf. Inu, člověk se učí celý život – a v některých kancelářích by to chtělo opravdu připomenout častěji.

Tento text vyjadřuje názor autora a vychází z doložitelných faktů.