vratnik5

Ilustrační obrázek

Když občan podá na městský úřad jasnou a zákonnou žádost, očekává, že úředník udělá svou práci – zahájí řízení, provede dokazování, vydá rozhodnutí a dá možnost odvolání. To není přání, to je základ správního řádu. Jenže v Nepomuku, na odboru dopravy, to podle mé zkušenosti funguje jinak.

Dne 1. srpna 2025 jsem podal žádost podle § 142 správního řádu, aby městský úřad určil, zda na konkrétním pozemku v Třebčicích existuje veřejně přístupná účelová komunikace. Správní řád je v tomto jasný: úřad musí věc projednat, shromáždit důkazy, vyhodnotit splnění zákonných podmínek a vydat deklaratorní rozhodnutí, proti kterému je možné se odvolat.

Namísto toho mi Ing. Ladislav Vrátník, pověřený vedením odboru dopravy, zaslal „sdělení“, ve kterém v podstatě konstatoval, že komunikace neexistuje – ale zároveň výslovně napsal, že nejde o rozhodnutí a nelze se proti němu odvolat. Domnívám se, že tímto postupem mi bylo fakticky znemožněno bránit svá práva.

Podle mého názoru to není drobná administrativní chyba. Je to obcházení zákona. Každý vedoucí odboru dopravy musí vědět, co znamená deklaratorní řízení podle § 142 SŘ, a že výsledek musí mít formu rozhodnutí. Přesto se Ing. Vrátník rozhodl zvolit variantu, která odvolání znemožňuje.

Celé „sdělení“ navíc obsahovalo podle mého názoru řadu nesrovnalostí. Úřad se opřel o to, že cesta je dnes zarostlá a zatarasená, a zcela pominul, že veřejně přístupná účelová komunikace může vzniknout a existovat i tehdy, pokud ji někdo později nelegálně zablokuje. Hodnotil pouze aktuální stav, nikoli vznik a historické užívání. Tvrdil, že existuje „rozumná alternativa“ dlouhá 225 metrů, aniž by provedl jakékoli dopravně-bezpečnostní posouzení. A přidal i vlastní „pravidlo“, že „kdo je vlastník pozemku, ten vlastní i účelovou komunikaci na něm“, které v žádném zákoně nenajdeme.

Domnívám se, že takový postup není jen chyba proti paragrafům, ale signál: na tomto úřadě se práva občanů berou spíš jako formalita, kterou lze obejít jedním slovem – „sdělení“. A když to projde jednou, proč by se to příště nezkusilo znovu?

Proto jsem se s tím nespokojil. Stížnost na Ing. Vrátníka jsem poslal přímo tajemnici městského úřadu, která má podle zákona povinnost dohlížet na zákonnost práce odborů.

Co konkrétně podle mého názoru porušil:

– Správní řád (§ 142 SŘ): měl vést řízení a vydat deklaratorní rozhodnutí, místo toho poslal „sdělení“.
– Správní řád (§ 71 SŘ): nedodržel povinnost rozhodnout ve lhůtě.
– Správní řád (§ 68 SŘ): rozhodnutí musí mít náležitosti, odůvodnění a poučení o odvolání – to chybí.

To vše považuji za ukázkové odepření práva na spravedlivý proces.

Jaký postih by mohl připadat v úvahu:

Kárná odpovědnost v rámci úřadu: napomenutí, snížení osobního ohodnocení, nebo odvolání z funkce vedoucího odboru.
Stížnost na postup (§ 175 SŘ): může vést k prošetření tajemnicí nebo Krajským úřadem.
Správní delikt / přestupek: pokud by se ukázalo, že šlo o úmyslné zneužití postavení.
Trestní rovina: podle § 329 trestního zákoníku (zneužití pravomoci úřední osoby) by mohl hrozit trest odnětí svobody až 5 let, zákaz činnosti nebo peněžitý trest – pokud by bylo prokázáno, že šlo o úmyslné jednání se záměrem poškodit práva občana.

Úředníci v Nepomuku si zjevně myslí, že si mohou dělat, co chtějí – že občanům stačí poslat papír bez právní váhy a tím je umlčet. Jenže takhle stát řízený být nemá. A až jednou budou muset sami vysvětlovat, proč obcházeli zákon a brali lidem práva, možná se nebudou divit, že namísto pohodlí kanceláře budou vysvětlovat své jednání před soudem. A když soud uzná, že to nebyla chyba, ale úmysl, pak hrozí, že půjdou sedět.

 

3d vrah


Reportážní literatura
Počet stran: 356
Cena: 200 Kč
UKÁZKA PDF

KOUPIT PDF